Válka a revoluce v Říčanech / 1

Vzpomínky Oldřicha Schreibera

Se zájmem jsem si v Kurýru č. 5/ 2016 přečetl vzpomínky pana Jaroslava Svobody na závěr druhé světové války v Říčanech. Napadlo mne, že se s vámi také podělím o své postřehy. Když k nám v březnu 1939 vtrhli nacisté, bylo mi sedm let.

Do Říčan přijeli němečtí vojáci v obrněných autech a na motocyklech BMW se sajdkárami. Jejich značka začínala vždy WH 19. Obsadili přístupové silnice do města. Ve Voděradské ulici nám mířili kulometem na barák (tehdy jeden z posledních u cesty od staletých lip na Voděrádky). Na náměstí hrála vojenská muzika, převážně píšťaly a bubínky. Dospělí se venku moc neukazovali, ale my děti jsme tam běhaly – nahlédl jsem do jednoho obrněného vozu a viděl jsem na palubní desce české popisy, byla to tedy česká auta zabraná našemu vojsku. Vojáci měli zelené pogumované pláště, na hlavách typické přilby. Doma jsme měli strach. V celém městečku byla znát úzkost a obavy, co bude dál.

Příjezd německých vojáků do Husovy ulice (dnes ulice 17. listopadu). Záběr z poloviny března 1939.

Ve škole nás učitelé poučili, abychom neříkali nic proti okupaci. Všelijak nám v těžké době pomáhali, byli tenkrát ještě buditeli na malém městě. S vděčností vzpomínám na Jana Vlčka, jeho bratra Vladimíra Vlčka, na pana učitele Horu a další. Lidé si vůbec navzájem vypomáhali. Časem se objevili kolaboranti a donašeči, kteří se objeví v každém režimu, ale okolí je většinou odhalí. Do některých vil se nastěhovali Němci. Německá mládež byla ubytována ve vile Minka za podjezdem trati v ulici Smiřických, v hotelu Pavilon a ve vile naproti. Byly mezi nimi i české děti, jejichž rodiče se přihlásili k Němcům, z naší třídy například spolužák Falout.

Chlapci z Hitlerjugend nosili černé manšestrové krátké kalhoty, hnědou košili, koženou černou kravatu, opasek a dýku. Byli velmi přísně vychováváni a k vrstevníkům se chovali tvrdě. Chodili se sprchovat do veřejných lázní v suterénu dnešní polikliniky na Štefánikově ulici. Když mířili do města, pochodovali v šiku a zpívali. Setkal jsem se s nimi, když se vraceli, už s mokrými ručníky, v průchodu pod tratí („myší díře“). Šel jsem tenkrát shora z lekce houslí u pana Čížka. Jeden kluk mě bacil mokrým ručníkem, ostatní se přidali a tloukli mě. Otočil jsem se a utekl.

Lístek na chléb

Nacisté vydávali řadu nařízení, za jejichž porušení byly vysoké tresty. Za poslech západního rozhlasu se střílelo. Na přístroji musela být visačka, která na to upozorňovala. My jsme ale rádio neměli. Tresty hrozily za prodávání máku, masa… Nastal přídělový systém. Na lístky se kupovaly potraviny, oděvy i další zboží. Roku 1939 se k nám do podnájmu nastěhovala z Prahy paní Zdeňka Kulhánková (1880–1943). Její syn Jaroslav Kulhánek (1907–1942), štábní kapitán letectva, uprchl do Francie a později do Anglie. V březnu 1942 byl sestřelen při operačním letu nad severní Francií. Gestapo u nás paní Kulhánkovou našlo a zatklo (tenkrát jsem se z domu rychle vytratil). Jak jsme se později dozvěděli, odvezli ji do internačního tábora ve Svatobořicích u Kyjova a pak do Osvětimi, kde byla roku 1943 umučena. Její jméno najdete na pamětní desce umístěné na říčanské staré radnici. Později u nás bydlela její sestra, paní Valášková. Její syn zase bojoval na západě u pozemních jednotek, ale přede mnou o něm nemluvili. Také padl. Navštěvovala ji vnučka Zdenka Švarcová, vdaná za herce a rozhlasového hlasatele Bohumila Švarce. Jezdíval si k nám léta pro mrkev, kvůli vitamínům, aby prý měl lepší hlas.            

Data a události:

Podepsání Mnichovské dohody na konci září 1938 umožnilo nacistickému Německu obsadit naše pohraničí. Češi se ze Sudet stěhují do vnitrozemí, desítky rodin z pohraničí se ocitly i v Říčanech. V témže období zabralo Polsko naše území na Těšínsku. V březnu 1939, čtrnáctého, se odtrhlo Slovensko a vyhlásilo Slovenský stát. O den později obsadilo německé vojsko zbytek našeho území a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Prvního září 1939 napadl Hitler Polsko, začala druhá světová válka.

                                 Redakční spolupráce: Renata Skalošová