Říčany a vznik první republiky/ 6

Učitel Alois Mudruňka v kronice psané před sto lety začíná červnové záznamy zmínkou o prašných cestách. Silnice v době první světové války pochopitelně nebývaly asfaltované a v drtivé většině ani dlážděné.

Také na říčanském náměstí se souvislejší kamenná dlažba objevila až ve třicátých letech 20. století. Vidět automobil byla naprostá rarita. Lidé jezdili na povozech, které táhli koně i hovězí dobytek, po hlinitoštěrkových cestách zpevněných válcováním. O jejich dobrý stav se starali cestáři – ti vysypávali díry a výmoly směsí kamení a jílu rozmíchané ve vodě. V krajině ovšem sousední lokality spojovalo větší množství cest, než je tomu dnes. Jediný rychlý způsob dopravy představovala železnice, pomocí které bylo možné se během krátké doby dostat do vzdálených končin. Železnice tak hrála důležitou roli při přesunech vojáků na frontu.

Mudruňka dále píše o přednášce spisovatele Jana Havlasy o Japonsku, která se konala 8. června 1918 v restauraci
U Sokola (dodnes dochovaný dům čp. 65 na Masarykově náměstí). Jan Havlasa, vlastním jménem Jan Klecanda, psal dobrodružnou literaturu. Před válkou procestoval pěkný kus světa, pobýval převážně ve Spojených státech amerických. V letech 1912–1913 žili s manželkou Elsie v Japonsku, a to se stalo ústředním motivem říčanské přednášky. Havlasa pocházel z veřejně činné rodiny. Sám byl za svou brožurku Vztah osadní politiky k světové válce, kterou vydal roku 1914, odsouzen k ročnímu vězení. Jen dva měsíce před návštěvou Říčan mu v Rusku zemřel bratr, který během války pomáhal českým a slovenským krajanským spolkům a působil i jako zástupce Československé národní rady.

Máte možnost se začíst přímo do kronikářových slov.

12. června 1918

Po dlouhotrvajícím suchu včera spustil se mírný deštík, žel Bohu, že krátký, který alespoň smyl prach na cestách a osvěžil rostlinstvo. Mrazíky na mnohých místech koncem května a [v] prvních dnech června způsobily velké školy na mnohých místech. Hlavně brambory pomrzly ve výše položených krajinách a zelenina.

V sobotu (8. června) měl zde u Sokola přednášku o Japonsku cestovatel J. Havlasa. Návštěva hojná. Zábav bylo všude loni a letos, zvláště s tancem tolik, že konečně okresní hejtmanství je zakázalo. Lidé, když nemají většinou co jísti, se baví. Zdá se mi ty zábavy jako klid před bouřkou. Dne 7. tohoto měsíce činili železniční zřízenci částečnou (železniční) stávku, aby vymohli si zvýšení dávek vyživovacích a jiných výhod. Poslali zároveň deputaci do Vídně. Sliby – chyby.

21. června 1918

Počasí nyní je studené a deštivé. Hrozná bída a nouze. Mnozí jsou odkázáni výhradně na aprovizační polévku. Chléb je vzácný. Okresní hejtmanství zakázalo veškeré taneční zábavy, ale vzdor tomu prý si někde zatančí. O cenách za potraviny a jiné nezbytné věci rozhovořím se jindy. 14. tohoto měsíce dáváno dramatických odborem Čtenářské besedy divadelní představení „Oblaka“ [příběh o nenaplněné lásce budoucího kněze a kamarádky z dětství, autor Jaroslav Kvapil, vydáno 1903], které se velice vydařilo. Krádeže na polích, zahradách atd. na denním pořádku.

Pokračování příště.

Renata Skalošová – Martin Hůrka