Radošovický starosta Karel Rybka

Známé výletní místo v údolí Rokytky, jehož historie sahá do období první republiky, se mohlo klidně jmenovat „U Rybky.“ Možná by to i lépe korespondovalo s cílem mnohých výletníků-rybářů. Než se koupaliště ujal Antonín Jureček, v pořadí třetí pronajímatel komplexu restaurace a koupaliště, vedl ho totiž Karel Rybka. Letos uplyne 140 let od jeho narození.

Karel Rybka má zásluhy už na vybudování tohoto místa, které pouze utvrdilo pozici Radošovic (které se staly součástí Říčan v roce 1953) jako letoviska. Obec se tak zařadila mezi výletní místa na železnici Františka Josefa I., vedoucí z Prahy do Českých Velenic –mezi Mnichovice, Mirošovice, Senohraby nebo Čerčany. Směřovalo sem mnoho známých i méně známých lidí, aby si na léto pronajali byt nebo postavili vlastní vilu a trávili zde volný čas. Patřil k nim i v minulém Kurýru zmiňovaný divadelník Václav Figar.

Rybka se narodil 13. listopadu 1878 v Dlouhé Třebové v okrese Lanškroun. Vyučil se krejčím. Budoucí ženu našel v Josefě Frýdlové, ta pracovala jako prodavačka ve Vídni. Společně později odjeli do Ameriky. Procestovali spolu značnou část Spojených států a v roce 1910 tam začali žít. To víme od Rybkova vnuka Jaroslava Kabeláka, který o svém dědečkovi také řekl, že to byl „strašně chytrej člověk a vynikající organizátor.“ Svůj talent uplatnil v Chicagu, kde pracoval v Českém národním spolku ve vyšší blíže nespecifikované funkci.

Do Evropy se s manželkou vrátili ve dvacátých letech. Na začátku roku 1922 si v Radošovicích koupili vilu Maruška č. p. 104. Dosavadní byt v Praze-Holešovicích tak vyměnili za přírodu, lesy a zimní kolorit, který Radošovice tehdy nabízely. Shodou okolností se stejně jako vila jmenovala i adoptovaná dcera Rybkových. Tento schopný člověk nezůstával stranou dění v obci. Nejprve se stal členem Okrašlovacího spolku, jehož kořeny sahají až do počátku 20. století. Velkou měrou se podílel na zlepšení zdejších komunikací, rád osobně přidal ruku k dílu. Uplatnil se i v komunální politice, konkrétně zastupoval program Československé sociálně-demokratické strany. Od roku 1927 zastával funkci starosty, výrazně se tedy zasloužil o proměnu Radošovic v rekreační oblast. Souvisela s ní i značná investice obce do vodní nádrže kolaudované v roce 1929. Při slavnostním otevření místní ochotníci odehráli představení hry Na přestavlckém mlýně od Václava Budínského. Restaurace byla postavena v roce 1934. Karel Rybka byl velmi zaměstnaný muž, ale dokázal i odpočívat. Jeho velkou zálibou byla zahrada, na níž nejen pracoval, ale také se zde setkával s přáteli, mj. z řad podnikatelů a továrníků, a hostil je.

Přesné důvody, proč se vzdal v listopadu 1935 svých funkcí ve prospěch převzetí koupaliště na Rokytce, dnešního Jurečku, nejsou známy. Pravděpodobně chtěl investovat své schopnosti, dovednosti a energii do díla, které bude hmatatelné a přetrvá i v budoucnosti. Jeho předpoklady potvrdil v dopise i velitel radošovického četnictva Přibyl, který na žádost Okresního úřadu v Říčanech provedl zjištění a následně úřad informoval o tom, že je Karel Rybka „zachovalý a úplně pro živnost hostinskou spolehlivý. Proti (…) nesvědčí žádné skutky, které opravňujíc k domněnce že by živnosti hostinské bylo zneužíváno…“

Než se mohl ujmout pronájmu tohoto místa, musel se zúčastnit výběrového řízení. Jeho vítězství bylo poměrně výrazné a svého posledního soupeře (původně jich bylo osm) porazil v poměru hlasů 10:4. Pro uplatnění v nové roli bohužel neměl moc času. Obecní komplex spravoval od ledna 1936; ještě téhož roku, 30. srpna, zamřel na zápal plic. Bylo mu necelých osmapadesát let. Josefa Rybková se snažila vést podnik sama, ale zakrátko usoudila, že bude lepší se této nesnadné úlohy vzdát. Restauraci s koupalištěm pak v říjnu 1936 převzal Antonín Jureček.

Šárka Vydrařová

Hlavním zdrojem informací mi byla má bakalářská práce „Vyhlášené výletní místo: Jureček a jeho kouzlo se zaměřením na stejnojmenný hostinec od počátku do roku 1958“ z roku 2011 (kapitola Nájemci s podkapitolou Karel Rybka).

Karel Rybka (1878–1936)