Naše ovzduší

„Říčany mají čistý vzduch, kouřem vysokých komínů nekalený. I to jest jednou z příčin, že říčanská krajina jest tak zdravá a vyhledávaná. V Radošovicích, na mírném svahu k lesu, čtvrť idylicky ležící, odkudž viděti do daleka přes Prahu a Říp. Tu teprve ve vůni starých borovic lze volně dýchati a odpočinouti si od ruchu velkoměsta…“ Tak viděl Říčany Gustav Trnka v roce 1913.

Kvalita vzduchu v Říčanech se ale postupně měnila. Město se rozrůstalo a každá nová domácnost byla vytápěna uhlím. Zlepšení v tomto směru přinesla plynofikace, která začala v průběhu sedmdesátých let. Některé domácnosti však bohužel nepřešly na některou z variant alternativního vytápění dodnes.

Zásadní vliv, s dopadem na celou republiku, měly v době ČSSR tehdy stavěné uhelné elektrárny a rozvoj hutního průmyslu. Hlavním palivem bylo hnědé uhlí a následkem bylo extrémně znečištěné ovzduší. Jednou z vypouštěných látek byl oxid siřičitý (SO₂), který byl příčinou tzv. kyselých dešťů. Ty vedly mimo jiné k likvidaci lesů v Krušných a Jizerských horách. K odsíření průmyslu a obrovské změně k lepšímu pro celou republiku došlo v devadesátých letech.

V Říčanech máme nyní relativně dobrou kvalitu ovzduší. Celkově byl v Čechách loňský rok z hlediska hodnocených znečišťujících látek druhým nejlepším za dobu měření.

Za zmínku stojí mírné zhoršení naměřené loňskou zimu. Vyvolaly ho domácnosti pálením různých typů pevných paliv. Souvisí s energetickou krizí způsobenou ruskou agresí na Ukrajině.

V poměru současných zdrojů znečištění se v posledních letech i v Říčanech na znečišťování ovzduší významně podílí silniční doprava. Nejen zplodinami, ale také prachovými částicemi a uvolňováním mikroplastů při sjížděním pneumatik.

I bez přístrojů si můžeme udělat obrázek o čistotě ovzduší. Stačí sledovat, jaké druhy lišejníků nám rostou na zahradě.

Lišejník je tvořen houbou a řasou nebo sinicí, které žijí ve vzájemně výhodném svazku (symbióze). Většina lišejníků je velmi citlivá ke znečištěnému ovzduší. Například u zmiňovaného oxidu siřičitého stačí, když znečištění stoupne v řádu mikrogramů na metr krychlový vzduchu a citlivé druhy umírají. Proto i z Říčan během budování komunismu mnoho druhů zmizelo.

V posledních letech se ale vracejí. Na obrázku z říčanských zahrad je na znečištění středně citlivý druh terčovník zední (Xanthoria parietina) a velmi citlivá provazovka srstnatá (Usnea hirta).

Do konce října je otevřeno Tvořiště – kreativní prostor v muzeu, kde máte aktuálně možnost téma „vzduch“ prozkoumat.

Jakub Halaš

Přílohy:

Terčovník zední.jpg (298 kB)

Provazovka srstnatá kopie.jpg (3125 kB)