MUZEUM ŘÍČANY

26. 3. 2015

- Výstava „Bomba v depozitáři“ - Den Země na Říčanské hájovně - OTVÍRÁME DIDAKTICKÉ CENTRUM GEOLOGIE - Odpoledne v muzeu: Velikonoční - Příměstské tábory na Říčanské hájovně - Cyklus Čtení starých textů - CYKLUS PŘEDNÁŠEK KOLEM SVĚTA: Alsasko - Kurzy šití - Ze sbírek muzea/Vysoké jízdní kolo

Výstava „Bomba v depozitáři“

27. ledna až 12. dubna

Využijte poslední příležitost navštívit výstavu a vyzkoušet si, jak se restauruje zlacený rám, jak se v pravěku vyráběly kamenné sekerky nebo jak archeologové skládají nalezené střepy. V badatelském koutku se mimo jiné dozvíte, jak pátrat v historii svého rodu nebo města.

 

Den Země na Říčanské hájovně

19. dubna od 14 do 17 hodin

Již tradičně pořádáme oslavu Dne Země na louce u Říčanské hájovny, tentokrát na téma půda. Rok 2015 byl totiž OSN vyhlášen Mezinárodním rokem půdy. Připravujeme bohatý program pro malé a velké – divadlo, živá hudba, lukostřelba, soutěže a dílny, orientální čajovna, oheň, pečení chleba ve venkovní peci, mikroskopování půdních organismů.

Pořádá Muzeum Říčany ve spolupráci s  Ekocentrem Říčany a dalšími organizacemi za podpory města Říčany.

 

OTVÍRÁME DIDAKTICKÉ CENTRUM GEOLOGIE

čtvrtek 9. 4. 14.00 až 17.30

Didaktické centrum geologie, krátce geopark, na zahradě 1. ZŠ Říčany přivítá první návštěvníky. Muzeum Říčany ve spolupráci s 1. ZŠ Říčany a městem Říčany vás zvou na slavnostní otevření a následující Den otevřených dveří.

V geoparku najdete stanoviště s typickými horninami z celé České republiky i z okolí Říčan, jako čedičové varhany nebo zvrásněné vrstvy vápenců. Můžete zde odkrývat kosti dinosaurů a obrovské schránky hlavonožců, vyzkoušet rýžování zlata, pozorovat vznik meandrů a mnoho dalšího.

Geopark bude sloužit nejen k výuce geologie, ale také jako říčanská „minibotanická“ zahrada, ve které naleznete více než 100 druhů rostlin.

Ve venkovní učebně je geologická laboratoř a vzorkovna, kde můžete sledovat řezání a broušení kamenů. Zároveň je zde jedinečná možnost pozorovat minerály v polarizačním mikroskopu.

Každý návštěvník může v den otevření, ale i následně v průběhu letošního roku, donést svůj kamínek (třeba oblázek z dovolené). Ten bude vsazen na speciální místo a stane se vaší součástí geoparku.

Jakub Halaš

 

Odpoledne v muzeu: Velikonoční

Sobota 4. dubna 14.00–17.00

Chcete strávit v muzeu příjemné odpoledne s dětmi, či bez nich? Přijďte si vyrobit originální velikonoční dekoraci – plstěné hnízdo a vajíčka, prohlédnout výstavu a chvilku posedět.

Vstupné 80 Kč

Rodinné vstupné 150 Kč

 V ceně vstupenky je:

Dílna Velikonoční plstění

Vstupné na výstavu Bomba
v depozitáři

Dílnu povede Edita Ježková

Rezervace vítána: edita.jezkova@muzeum.ricany.cz, 323 603 161

 

Příměstské tábory na Říčanské hájovně:

Pro děti od 7 do 12 let (od ukončené 1. třídy).

Přírodovědný tábor:
Plavba za dobrodružstvím

13.–17. července, od 8.30 do 16.30 h

Tábor s řemeslem a vědou:
Krok do neznáma

10.–14. srpna, od 8.30 do 16.30 h

Bližší informace na http://www.ricany.cz/org/muzeum/

Přihlášky dětí na e-mailu:
edita.jezkova@muzeum.ricany.cz

 

Cyklus Čtení starých textů

pondělí 13. 4., 27. 4., 11. 5., 25. 5. od 18 hodin

Cvičení jsou vhodná jako doplněk k cyklu TVORBA RODOKMENU. Jsou určena laickým zájemcům o historii, obecním kronikářům či studentům historických oborů, kteří se chtějí seznámit s písmy 16.–19. století. Důraz bude kladen na novogotická písma.

Vstupné: 100 Kč (na celý kurz 350 Kč)

Lektoruje Martin Hůrka.

Rezervace: martin.hurka@muzeum.ricany.cz, tel.: 604 237 175

 

CYKLUS PŘEDNÁŠEK KOLEM SVĚTA: Alsasko

úterý 21. dubna od 19 hodin

Alsasko nás fascinuje rušnou historií, kdy je po několik generací střídavě součástí Německa nebo Francie. Seznámíme se s podzemím Maginotovy linie, s pohořím Vogézy i s tradičním vinařstvím. Malebné vesnice jsou vyzdobeny květinovou výzdobou, jakou nelze spatřit nikde jinde v Evropě. V závěru na kole projedeme Štarsburkem, jedním ze sídel Evropského parlamentu i Rady Evropy.

Promítat a vyprávět bude Ivo Petřík.

Vstupné 50Kč

 

Kurzy šití

Zkoušíte šít na stroji a chcete se zdokonalit? Připravili jsme kurzy pro mírně pokročilé. Kurzy na sebe navazují, ale je možné se hlásit i na jednotlivé termíny. Konzultace k výběru vhodných látek a střihů před lekcí, případně domluva o zajištění látek, je možná.

Střih na sukni

středa 8. dubna 17.30–19.30

Nakreslení střihu, úpravy, různé typy střihu na sukni. S sebou: tužka, trojúhelníkové a dlouhé pravítko.

Cena lekce 250 Kč.

Šijeme letní sukni nebo šaty

neděle 12. dubna 13.30–17.30

S sebou: látka (bavlna nebo šatovka), střih (z předchozí lekce nebo z domova). Cena lekce 500 Kč.

Práce se střihy

středa 15. dubna 17.30–19.30

Jak se pracuje se střihovou přílohou, úpravy střihů. S sebou: tužka, trojúhelníkové a dlouhé pravítko.

Cena lekce 250 Kč.

Šijeme kabelku

neděle 26. dubna 13.30–17.30

S sebou: Alespoň dvě barvy látek.

Cena lekce 500 Kč.

Kurzy lektoruje Jana Šebestová.

Rezervace nutná: edita.jezkova@muzeum.ricany.cz, 323 603 161

 

Ze sbírek muzea / Vysoké jízdní kolo

Éra vysokých jízdních kol je spojena s dobou od 70. do 90. let 19. století. Z této doby pochází i toto kolo, patrně zahraniční provenience (kola se do Čech dovážela z Německa a Anglie). Nejznámějším českým velocipedistou byl Josef Kohout, který kola i vyráběl. V rodinné tradici pokračovali i jeho synové.

Vysoké jízdní kolo i v době své největší slávy působilo spíše jako atrakce. Máme zprávy o veřejných ukázkách jízdy velocipedistů v Českém Brodě nebo v Kostelci nad Černými lesy. Obdobně tomu mohlo být i na Říčansku, i když doklady chybí. Radošovice a Říčany náležely od konce Rakouska-Uherska k vyhledávaným výletním místům, rozkvět výletnictví nastal ovšem až během první republiky. V této době byla již vysoká jízdní kola anachronismem, navíc na klasické výlety nebyla vhodným dopravním prostředkem.

Jízdní kola mají historii poměrně krátkou. K jejich vynálezu došlo až během první poloviny 19. století v Německu („draisina“ poháněná odpichováním nohou od země), Francii a Anglii. Je zajímavé, že první bicykly se těm dnešním podobaly tvarem více než zde představované vysoké jízdní kolo. Konstrukce původních kol byly do značné míry dřevěné, podíl kovových částí se však rychle zvyšoval. Nedlouho po polovině 19. století byl znám již i řetězový pohon na zadní kolo, tehdy se ovšem neujal. Naopak docházelo ke zvětšování předního kola a vzniku vysokého jízdního kola.

Vlastnit takový velocipéd bylo v některých vrstvách otázkou prestiže. Jízda ovšem nebyla příliš pohodlná a riziko zranění při případném pádu velké. Koncem 19. století se prosadil řetězový pohon a začala éra ztv. „roverů“, tedy klasických kol, jak je známe dnes. Tato kola již mohly využívat široké masy včetně žen a dětí.

Martin Hůrka

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena