Jak rostliny létají

Létání a rostliny, to nejde dohromady. Při pohledu na oblohu očekáváme letadla, ptáky, v podvečer možná netopýra. Rostliny se přece vzduchem nepohybují. Nebo je to jinak?

Rostoucí jedinci se skutečně na vzdušné výpravy nevydávají. Létání je výsadou pouze pro některé části rostlin, a to zdaleka ne u všech druhů. Leteckou přepravu využívají rostliny zpravidla kvůli rozmnožování.

Vývojově starší výtrusné rostliny – jako kapradiny, přesličky nebo plavuně – šíří svoje výtrusy (spory) pomocí větru. Podobné je šíření výtrusů u mechorostů.

Vývojově mladší rostliny, ať už se jedná o nahosemenné – zejména jehličnany –, nebo nejmodernější krytosemenné rostliny – což je většina bylin, keřů a stromů kolem nás –, ty všechny tvoří pyl. Pyl jsou samčí pohlavní buňky. Aby se vyvinulo semeno, musí dojít k opylení a posléze k oplození samičího vajíčka.

K přenosu pylu se u rostlin vyvinuly různé strategie. Vzdušnou cestu pomocí větru (anemogamie) volí např. trávy, ostřice, jehličnany, ořešáky, duby, břízy, topoly nebo lísky. Jiné rostliny využívají živé opylovače, hlavně hmyz, další třeba vodu.

Když dozraje semeno, je ideální, aby se dostalo co nejdál od mateřské rostliny. Opět můžeme sledovat různé strategie šíření: větrem, hmyzem, ptáky, savci, vodou nebo vlastními silami.

Mnoho rostlin k cestování a šíření svých semen využívá vzdušné proudy. Takovému šíření říkáme anemochorie.

Semena jsou k pohybu ve vzduchu různě přizpůsobena. Například orchideje mají tak malá (v řádu mikrometrů) a lehká semena, že nepotřebují žádné další vychytávky. Jsou to jen zárodky bez zásobních pletiv obalené závojem vzdušných buněk.

Mnoho semen má pro let speciální výrůstky v podobě chmýří a chlupů, např. bodláky nebo pampelišky se svými „padáčky“, podběl nebo suchopýry. Podobu blanitých křídel a lemů mají semena např. u habru, jasanu, javorů nebo bříz. Křídlovitý listen má např. lípa.

U některých rostlin po odkvětu uschne celá nadzemní část. Odlomí se, vítr ji celou kutálí po zemi a vytřásá semena. Říká se jim stepní běžci, např. máčka ladní nebo jihomoravský katrán tatarský.

Můžeme si všimnout, že nově uvolněné plochy osidlují v největší míře jako první rostliny, jejichž semena se šíří větrem. V oblastech bez husté vegetace, např. ve stepích nebo vysokých horách, se takto šíří nadpoloviční většina rostlin.

Která semena cestují vzduchem na podzim? Můžete je prozkoumat a tvořit s nimi v Tvořišti v Muzeu Říčany.

Jakub Halaš

Přílohy:

Halas-pampeliška2.jpg (283 kB)

Halas_pyl borovice2 kopie.jpg (884 kB)