Gymnázium Říčany - Komenského náměstí

Ekologická olympiáda, Návštěva Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze, Vodní elektrárna Štěchovice, Volby do žákovského zastupitelstva

Gymnázium, Říčany - Komenského náměstí 1/1280

Středočeské kolo Ekologické olympiády                                                                      

V pátek 23. září se tříčlenné družstvo ve složení A. Tichá, B. Vyhnálková a J. Neuhöfer vydalo za podpory paní profesorky Řehákové hájit barvy GyRi do Vlašimi, kde se konalo krajské kolo již 22. ročníku ekologické olympiády.

Naše cesta nezačíná ideálně, vlak má asi deset minut zpoždění. Naštěstí paní profesorka má známosti všude, a tak kamarádovi strojvedoucímu nezbývá nic jiného, než nás do Benešova dostat včas, abychom stihli autobus do Vlašimi. Cestu využíváme na intenzivní teoretickou přípravu, zvlášť na poznávačku, a ostatní cestující se nestačí divit-vzduchem létají pojmy jako zdobenec, kavyl, amfibolit či zblochan.

Přijíždíme do Vlašimi, akreditujeme se a po úvodním proslovu se vydáváme vstříc první praktické úloze. Její zadání nás přivádí k Boreckému potoku, jehož okolí takřka tři hodiny procházíme a přemýšlíme, jak zlepšit funkčnost místního biokoridoru. Naše závěry zpracováváme do prezentace, kterou budeme později obhajovat před porotou. Předtím nás ale čeká ještě test. Na 120 otázek dostáváme 50 minut, což mi připadne tzv. ,,na pohodu“, ale Anička jakožto zkušený trojnásobný účastník nasazuje rychlé tempo, avšak i přesto poslední otázky zaškrtáváme velice ve spěchu.

Nad správnými odpověďmi ale nemáme čas dumat, zkoušíme si proslov k prezentaci a nastupujeme před porotu. Tu, jak se později ukázalo, příliš neoslňujeme a ztrácíme body. To ale v tu chvíli ještě nevíme, a tak se s nadšením vrháme na poznávačku-dalo by se říci na naši parádní disciplínu, i když stále máme co zlepšovat. Z poznávačky máme celkem dobrý pocit, který ještě umocňuje lahodný větrník, který nám paní profesorka přinesla z místní vyhlášené cukrárny.

Dnes už nás žádné soutěžení nečeká, takže se brzy ukládáme ke spánku načerpat síly na druhý praktický úkol.

Ráno nás posadí do autobusu a jsme odvezeni na louku. Není to však louka ledajaká, je to louka ekologicky významná, a především louka čerstvě pokosená. Takže zadání zní: shrabejte své vyznačené území a ze shrabaného materiálu vytvořte kupku. Náš tým získává poněkud nevýhodné území ve svahu a s bažinkou. Nás to ale nezastaví, a tak se s vervou pouštíme do práce; Jack dokonce s takovou vervou, že hned láme jedny ze dvou dřevěných hrábí, která jsme měli k dispozici. Nevadí, Anička zocelená tréninkem na chalupě stačí na hrabání sama, a já s Jackem pomalu nestačíme vidlemi nabodávat kupičky mokrých travin a tvořit kupku. Za hodinu dvacet máme kupku, spíše kupu, konečně hotovou. Nezbytné foto před naším výtvorem, rychlá očista v nedalekém rybníku, neboť naše bažinka nás nešetřila, a vzhůru zpátky do Vlašimi. Tady už jen rychle sbalit, naobědvat, počkat na vyhlášení výsledků a hurá domů.

A jakže jsme to dopadli? Nakonec jsme obsadili 9. místo z 15 týmů, což jsme interně zhodnotili jako ,,pozitivní zklamání“-rozuměj: je to po výsledcích z let minulých zklamání, ale musíme to brát pozitivně :-).

                                                                                                          Barbora Vyhnálková, oktáva

Návštěva Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze                                           

Ve čtvrtek 22. 9. 2016 se naše třída jela podívat do Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde probíhal Den otevřených dveří. Nejprve jsme se zúčastnili přednášky o hemofílii a dozvěděli jsme se spoustu nových informací jak o nemoci, tak i o významných osobnostech historie, které touto chorobou trpěly. Po prezentaci jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina pod mikroskopem zkoumala jednotlivé složky krve a jejich mutace po zásahu určité choroby. Spolužáci z druhé skupiny si nechávali odebrat krev a následně zjišťovali své krevní skupiny a krevní obrazy.
Po celý zbytek dne v areálu ústavu probíhaly prezentace o krvi, o jejich zajímavostech a onemocněních.

Exkurzi jsme si velmi užili a doufáme, že opět Hematologický ústav navštívíme.

Gabriela Malá, 4.A

Vodní elektrárna Štěchovice

Dne 15. září jsme si trochu „okořenili“ výukový program. Jeli jsme se podívat na jednu z nejstarších vodních elektráren v České Republice; na Vodní elektrárnu Štěchovice.

                V elektrárně jsme kromě pánů průvodců zaznamenali jenom jednu trvale pověřenou osobu pro pohyb v areálu elektrárny; a navíc to byl údajně „pouze nějaký dodavatel“. Nebylo to však kvůli stávce, nýbrž kvůli téměř definitivně automatizovanému provozu zařízení, který je mnohem levnější a lze ho také přehledně řídit z několika dobře dostupných míst. V elektrárně nyní fyzicky pracuje už jen 6 osob, a dovolím si odhadovat, že vzhledem ke stavu rozvoje IT se tento počet bude i dále snižovat.

                Navíc tato elektrárna není elektrárnou jen tak ledajakou. Skládá se totiž ze dvou částí, nebo lépe řečeno, jsou to elektrárny dvě. Ta první, jež byla vybudována během války, funguje v podstatě původní podobě až dodnes. Je vybavena dvěma turbínami typu Kaplan o celkovém výkonu 25MW. Oproti druhé části mi však tato elektrárna připadá jako standartní artikl dodávaný do každé domácnosti.

                Druhá část, PVE, neboli Přečerpávací vodní elektrárna byla zprovozněna roku 1947, brzy po své sestře a sousedce, avšak v devadesátých letech bylo rozhodnuto, že je zaostalá, a byla odstavena a zmodernizována. Nová elektrárna je nyní vybavena Francisovou turbínou o výkonu 45MW s účinností přečerpávacího cyklu 75,4%. Princip je takový, že elektrárna za levný proud (obvykle během nočních hodin) vyčerpá vodu do umělé nádrže na Homoli a z ní se voda vrací do oběhu a vyrábí při tom elektřinu, kterou následně skupina ČEZ prodává za vyšší částky a tím vzniká profit. Mě osobně toto dílo zaujalo mnohem víc, než Štěchovice I.

                My, kteří jsme si to mohli prohlédnout i z jiných úhlů, bychom mohli prohlásit, že jsou ve Štěchovicích elektrárny vlastně tři. První část elektrárny je totiž vybavena malým zeleným agregátkem, kterému už nikdo z nás nikdy neřekne jinak než „zakopaný šnek“. Je umístěn vedle jedné z Kaplanových turbín a je schopen po naplnění palivem nezávisle na vodě vyprodukovat dostatek elektřiny pro uvedení elektrárny do provozu. Celá tato větev motorů je nadějná – tento typ je velmi účinný a v případě tzv. BlackOutu neboli naprosté ztráty elektrické energie v síti je schopen obnovit její dodávku a zachránit tak lidskou populaci. Konkrétně tento kus byl ale bohužel v roce 2002 během povodně zaplaven a poničen. Vedení elektrárny následně rozhodlo o jeho trvalém odstavení. Doufejme, že vědí, co dělají…

                K elektrárně je připojena také transformační stanice, kde se napětí přizpůsobuje na 110 kV, aby mohla elektřina být transportována dále do sítě. Nechybí zde ani malý železniční okruh, můžeme-li to tak nazvat. Nasazení spojů EuroCity do Prahy ale v nejbližší době nikdo neočekává; nejspíš proto, že koleje nejsou napojeny na žádnou ze sítí SŽDC a.s. ani neopouští areál elektrárny. Alespoň zde je malé elektrické vozítko, které je občas používáno pro údržbové práce.

A není to jediná dráha v areálu. Zvědavý člověk si hned položí otázku, jak se dostat do 200metrové výšky na kopec Homole k přečerpávací nádrži. Technologie jdou sice dál, ale protože teleportaci zatím neznáme, používá se pro přesun osob roztomilá kolejová lanovka. Někteří z nás proto odcházeli trochu smutní, že s ní nemohli dojet na Homoli či snad ještě dál.

Tato exkurze byla velmi příjemným zpestřením našeho učiva a nikdy na ni nezapomeneme. Děkujeme milým průvodcům, za prohlídku samotnou, i za ochotu, s níž odpovídali naše dotazy, ať už byly sebebláznivější. Díky!

Jakub Melichar, kvarta

Volby do žákovského zastupitelstva

Ve pátek dne 30. 9. byli ve volbách do Žákovského zastupitelstva zvoleni tři studenti, kteří budou reprezentovat naše gymnázium a podílet se na realizaci úkolů a cílů Žákovského zastupitelstva města Říčany. Z navržených žáků získali nejvíce hlasů Tomáš Mondschein z 2.roč., David Pavelka z oktávy a Samuel Pasler z 3.roč.