Elektronické čtení – „mírný pokrok v mezích zákona“, ale ne všude

Prudký rozvoj technologií v oblasti informační techniky a s tím související zlevňování a zpřístupňování sofistikovaných zařízení ovlivnilo náš život v mnoha oblastech. Čtení není výjimkou. Nejprve se začaly objevovat texty ukládané v různých formátech ve formě dat. Blikající obrazovku počítače později nahradily čtečky umožňující příjemné čtení srovnatelné se čtením textu na papíře. Vznikají již profesionálně vytvořené elektronické knihy, existující vedle klasických papírových. Jaký bude další vývoj? Prognózy nebyly jednotné, některé považovaly e-knihy za experiment, který brzy odezní, jiné předpovídaly konec klasických papírových knih a jejich vytlačení elektronickými.

Výhody čtení na čtečkách jsou zřejmé – do jedné malé čtečky se vejde více knih, než bývá v běžné domácnosti, knihy není třeba shánět, neboť si je lze pohodlně stáhnout z webu, bývají asi o třetinu levnější než ty tištěné, dnes už je lze i půjčit z knihovny (byť v omezené míře), na čtečce lze široce manipulovat s textem – měnit velikost, beztrestně přidávat vlastní poznámky, podtrhávat apod. Ale: mnohé průzkumy ukazují, že na displeji či obrazovce čteme jinak. „Digitálně“ čteme rychleji, ale častěji přeskakujeme, text spíše „skenujeme“ a hůře si jej zapamatujeme. Studenti učící se ze čtečky mají prokazatelně nižší úspěšnost než ti, kteří používají klasické prostředky. Mnoho lidí má pocit, jako by elektronický text měl menší váhu než ten vytištěný na papíře, za „skutečné“ čtení považují to „papírové“. E-knihy také nemůžete dále volně prodat, půjčit, odkázat či darovat. Ani si k těmto knihám nikdy nevytvoříme takový vztah jako ke knihám vázaným.

Trh e-knih se u nás i ve světě stále rozvíjí, přesto tvoří jen malou část celého knižního trhu. V ČR se v roce 2011 prodalo 17 000 e-knih, což tvořilo 0,03 % knižního trhu. V dalších letech čísla rostla: 2012 – 200 000 e-knih, 0,35 %, 2013 – 450 000 e-knih, 0,86 %, 2014 (odhad) – 1 000 000 e-knih, 1,67 %. V USA tvoří v současnosti e-knihy 4,52 % knižního trhu, v evropských zemích jsou na tom převážně stejně jako u nás s výjimkou Velké Británie, kde je to až 25 %. Právě ve Velké Británii se však růst prodeje e-knih nyní zastavil a např. největší knihkupecký řetězec Waterstones tvrdí, že o čtečky už Britové nemají zájem, naopak prodeje papírových knih rostou. Byznys se čtečkami chce upozadit i řetězec Barnes & Noble, který na nich prodělává.

A zkušenosti z naší knihovny? V této oblasti se dlouho naráželo na právní problémy. Půjčování e-knih v knihovnách bylo až donedávna prakticky nelegální, zejména v důsledku lobbystických tlaků různých nakladatelství. Některé knihovny, a také naše Husova knihovna, ve snaze jít s dobou a podělit se se čtenáři o technický pokrok, uplatnily náhradní, trochu „šalamounské“ řešení. Začaly půjčovat nikoliv e-knihy, ale čtečky, buď prázdné, nebo s knihami, na které uplynula autorská práva (většinou starší klasické autory). Čtečky se půjčovaly obdobně jako běžné knihy. Tuto službu jsme zahájili v roce 2012 a tento rok jsme také zaznamenali největší zájem – naše 3 čtečky se půjčily celkem 52krát. Další léta jsme zaznamenali pokles (2013 – 20 výpůjček, 2014 – 6 výpůjček). Je otázkou, zda šlo o pokles zájmu o elektronické čtení či zda naše čtečky již příliš nezestárly (3 roky jsou v této oblasti více než jedna generace). Od října roku 2014 jsme zahájili již opravdové půjčování e-knih (ve spolupráci s vydavatelstvím Ereading), do uzávěrky tohoto čísla Kurýru jsme zaznamenali 21 výpůjček.

Digitální čtení představuje bezesporu významný fenomén dnešní doby. Nedomníváme se však, že čtečky vytlačí klasické vázané knihy. Dokládají to i výše uvedená čísla. Podíl e-knih na celkovém knižním trhu není zanedbatelný, ale i u těch nejvyšších čísel a přes dosavadní stálý růst představuje výraznou menšinu, stejně tak i výpůjčky e-knih v knihovnách. Navíc vývoj ukazuje, že v některých zemích se růst trhu s e-knihami zastavuje a trend se obrací. Své místo v budoucnu bude mít klasické i elektronické čtení, spíše však vedle sebe než jako náhradu jednoho druhým.

Vladimír Levický

(v textu byly použity údaje z knihovnického systému Husovy knihovny, dalšími prameny jsou Zpráva o českém knižním trhu vydaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v roce 2014 a server http://art.ihned.cz/c3-63347960-070000_d-63347960-ctecky-britanie-knihy).