Jan Tichý (1890 – 1976) Učitel, legionář a entomolog

V prosinci tohoto roku uplyne 130 let od narození učitele Jana Tichého. Narodil se na svátek sv. Mikuláše 6. 12. 1890 v Karlově u Čisté (od roku 1927 součást obce Bukovina u Čisté) v okrese Nová Paka. Po Obecné a následně měšťanské škole se rozhodl dát se na pedagogickou dráhu. Učitelský ústav v Praze absolvoval v letech 1907-1911. Své první zkušenosti jako učitel sbíral v sušickém okrese (v Šimanově, Bílenici, Oskružně, Petrovicích). Na vyšší úroveň tedy jako učitel II. třídy působil ve Strašni a Žihobcích. Na Sušicku jej ovšem dostihla „umístěnka“, která jej povolala do zbraně.

 Jan Tichý byl v době první světové války jedním z odvážných, kteří se rozhodli bojovat proti Habsburkům. Na srbské frontě byl jako rakouský voják zajat a v září 1915 vstoupil jako dobrovolník do srbského vojska, později bojoval v Rusku jako jeden z československých legionářů. V legiích dosáhl hodnosti kapitána.  Do vlasti se pak vrátil přes Ameriku a Franci až 16. 3. 1920. Jako pedagog následně působil ve Strašeni, Starých Viklanticích, Kušově či Strachách. V Lašovicích u Rakovníka zastával pozici správce školy. V roce 1935 krátce učil i v Rakovníku. Do Říčan byl jmenován jako definitivní učitel od 1. srpna 1935. Své pracovní povinnosti zvládal velmi dobře, dokonce byl oceňován i za své slovní projevy (jako např. na školní oslavě dnu republiky v roce 1936). Důkazem jeho kvalit může být i jeho zvolení do místní školní rady či v létě 1939 zatimním řídícím učitelem. Roku 1947 odešel do důchodu. V Říčanech bydlel s manželkou (původně poštovní úřednicí působící na Podkarpatské Rusi) v domě na rohu dnešních ulic Mánesova a 17. listopadu (čp. 686/2). Pár zůstal ovšem bezdětný. Po smrti manželky se Jan Tichý roku 1965 přestěhoval do svého rodného Karlova (tehdy již Bukoviny) v Podkrkonoší, kde žil s rodinou svého bratra Antonína a kde také 3. 5. 1976 zemřel.

Svůj volný čas věnoval entomologii (vědě o hmyzu). Byl aktivním členem Československé entomologické společnosti, zajímal se ovšem i o mykologii a botaniku. Se sběry brouků mu o letních prázdninách pomáhali i jeho žáci. Na Říčansku se zabýval především brouky žijícími v okolí rašelinných tůněk v blízkosti Božkova, Mnichovic a Mukařova. Společně s Janem Petříčkem byl tvůrcem přírodovědné podsbírky říčanského muzea. Muzeum uchovává několik desítek krabic entomologického materiálu, který shromáždil společně s J. Petříčkem (cca 3000 exemplářů), a také jeho pečlivě vedené zápisky o těchto sběrech a rozsáhlé nepublikované rukopisy.  Svým zájmům se věnoval i po odchodu do rodného kraje. Zde se stal spolupracovníkem muzea ve Vrchlabí, které dnes uchovává 1907 kusů jím odlovených brouků. Svou soukromou sbírku (cca 8500 exemplářů) daroval roku 1965 Národnímu muzeu v Praze. Tichého sběry se však patrně budou nalézat i v jiných muzeích (v minulosti byly například v muzeu v Hradci Králové).  Jeho jméno dodnes nese střevlíkovitý brouk, kterého sám roku 1937 objevil - Pristonychus Tichy. Tento brouk se vyskytuje v okolí Ternopilu na dnešní Ukrajině.

Výběrová publikovaná bibliografie Jana Tichého:

1936: Broučí farma na Rakovnicku. Krasci, in: Věstník Musejního spolku kral. města Rakovníka a polit. okresu rakovnického, s. 44-47. (pozn. – tisková chyba v názvu, správně Broučí fauna),

1937: Vzácnější brouci na Rakovnicku, in: Věstník Musejního spolku kral. města Rakovníka a polit. okresu rakovnického, s. 90-94.

1959: Brouci rašelinných tůněk na Říčansku, in: Musejní zprávy Pražského kraje 4, s. 92 -93.

1967: O výskytu některých pozoruhodných brouků v Krkonoších, in: Opera corcontica 4, s. 190-191.

1970: Význačnější nálezy brouků v Podkrkonoší, in: Zprávy československé entomologické společnosti 6, s. 39-42.

Zdroje: Sbírka Muzea Říčany, Školní kronika Říčany, Web Legie100, P. Štys – J. Křeček, Jan Tichý 85 Jahre alt, in: Acta Entomologica Bohemoslovaca 1975, s. 271, Z. Koleška, Seznam biografií československých entomologů (entomologové nežijící), in: Klapalekiana, Vol. 31, 1995; E. Pilařová, Poklady Krkonošského muzea 2, 2016. orální historie  - J. Petříček ml., D. Šťastný. Za spolupráci děkujeme Dr. Petru Kmentovi z Národního muzea a Ing. Jakubu Šimurdovi z Muzea Vrchlabí

Jan Boukal

a Šárka Vydrařová,

Muzeum Říčany

Fotografie Jana Tichého z tabla říčanských legionářů, 1948, sbírka Muzea Říčany

Brouci (Mandelinkovití) odchycení Janem Tichým, sbírka Muzea Říčany